Jak na pěknou fotku
Návodů, jak pracovat s daty z foťáku je mnoho a časem i zde přidám několik tipů (nejvíce se tomu ale věnujeme na našich fotokurzech a fotografických workshopech), ale opravdu víš, co všechno je potřeba, aby si ta potřebná data do foťáku dostal a měl tak pěknou vzpomínku na dané místo?
K napsání tohoto přehledu mě vedla zkušenost z letošních Dolomit, kam jsem se opět vrátil po půl roce a kam jezdím opravdu rád. A opět to bylo trochu jiné než obvykle. Čím? Především kvůli velkým výkyvům počasí a tím pádem nutností být připraven na cokoliv.
Když jsem si tuto cestu vyhodnocoval zpětně, zjistil jsem totiž, že průměrný čas na spotu nikde nebyl pod tři hodiny. Tři hodiny v počasí, kde prší, je mlha, do toho svítí sluníčko, je zima – takže pro fotografa ideální kombinace, jen bylo třeba si na to „trochu“ počkat 😊
Toto není nějaký PR článek o konkrétních značkách, mám po všech těch chladných ránech, pozdních návratech a mokrých výletech své oblíbené věci, bez kterých se už nehnu, ale každý ať používá, co mu vyhovuje a co potřebuje.
Zkrátka chci jen poradit, co je fajn mít právě k tomu, když jdeš fotit a chceš si to i užít – protože o to jde hlavně, ne?
Plánování
Když už víš, kam chceš jít fotit, je dobré si samozřejmě zjistit, jaké počasí můžeš očekávat. I když počasí nechceš moc řešit a chceš prostě fotit cokoliv, seznámit se s tím, co Tě čeká může být užitečné. Třeba proto, že se vyhneš slejvákům nebo bouřce.
Předpověď počasí je alchymie, kterou neovládají ani ti, kteří se tím živí. Proto je dobré si udělat porovnání alespoň ze dvou zdrojů. Osobně aktuálně používám aplikaci Meteoblue a pro porovnání Windy, které má navíc v placené verzi možnost porovnání s ostatními modely počasí.
U Meteoblue mě vždy zajímá samotná předpověď počasí, meteogram a hlavně radar, který ukazuje aktuální pohyb oblačnosti a přepokládaný vývoj pohybu oblačnosti v nejbližší době (2-3 hodiny). Podle toho se dá poznat, jestli má cenu vstávat na východ slunce nebo zjistíš, že máš na sebou fialový pás dešťových mraků, který budeš mít hodinu nad sebou, takže slunce stejně neuvidíš. Pokud to tedy nebudeš chctí využít k focení mood fotek, což byl můj letošní cíl.
U Windy mě naopak zajímá předpokládaná výška mraků, případně předpověď na mlhu – zda bude, od kdy a do kdy. Je pak jasné, že pokud fotíš horu, která má necelé 3.000 metrů a mraky jsou od 2.000, tak šance na krásně nasvícené mraky v pozadí je velmi nízká.
V návaznosti na plánování místa focení je také fajn mít s sebou nějaký zdroj energie. Ať už nějaké proteinové tyčinky, sušené maso, apod. A samozřejmě voda. Hladového a dehydratovaného Tě to fakt moc bavit nebude 😊
Oblečení
Setkávám se s tím stále a téměř všude. Vidím lidi odhodlané fotit nebo na cestě za fotkou, ale buď to otočí kvůli počasí ještě na cestě nebo je na spotu vidíte chvíli a pak rychle mizí. Když je vidím, už na první pohled se jim kolikrát nedivím. Buď tam jdou oblečeni jen tak nalehko z auta nebo oblečení jak na výlet do parku v Průhonicích.
Proto se mi osvědčilo:
1) Pevné boty, ideálně nepromokavé. Nikdy nevíš, jaký terén je na místě, nehledě na to, že se může vlivem počasí změnit. Navíc Tě ochrání i od chladu, což je dobré nejen pro zdraví, ale také pro celkové pohodlí a bezpečnost. Téměř vždy s sebou vozím také zateplené holinky (po slovensky čižmy), díky kterým nemám problém vlézt si pro pěknou kompozici do vody bez toho, že lehnu na prochladnutí
2) Bez ohledu na počasí mám v batohu stále nepromokavé kalhoty a nepromokavou bundu. Tím se Tě případná změna počasí nijak netýká, protože nepromokneš
3) Triko vždy na převlečení. Není snažší způsob prochladnutí, než se zpotit cestou a stát v mokrém na místě při čekání na focení. Proto mám vždy v batohu termo triko na převlečení. Buď si ho na sebe hodíš až bude chladněji nebo tam jdeš rovnou v něm, ale něco na převlečení se hodí vždy
4) Slabou péřovou bundu, kterou můžeš mít klidně připnutou pod pláštěnkou batohu a použiješ ji, až přijde její čas
5) Čepice – je super, když je tělo schované, ale když je zima na hlavu, moc si nepomůžeš. Proto mám stále v batohu i čepici
6) Čelovka – další věc, kterou z batohu vyndávám jen na nabíjení nebo když je potřeba. Může se to zdát jako blbost tahat s sebou čelovku, když jdeš na východ slunce, ale mám to tak, že je to součást foto výbavy. Prostě čelovka v autě nebo na ubytku Ti je celkem k ničemu 😊
7) Rukavice – mám je stále v péřovce a už i to se mi několikrát hodilo
8) Kalhoty mám buď normální, nebo softshell, to když předpověď fakt neukazuje nic hezkého. A spolu s nepromokavými kalhotami to je pro mě ideál do čehokoliv
9) Trekové hůlky – pro mě v poslední době neocenitelný pomocník, hlavně když víš, že šlapeš do kopce. Při naloženém batohu se alespoň váha víc rozloží a vím, že po výšlapu neumřu, ale budu mít ještě energii na samotné focení 😊
Možná se to zdá jako hodně věcí, ale neváží to zase tolik, aby se to nedalo unést. A hlavně, dá Ti to čas přečkat na místě jakékoliv počasí. Od přímého slunce po mlhu s deštěm.
Technika
Foto batoh, do kterého se Ti vejde vše potřebné. A to jak technika, tak oblečení (jídlo). Používám dost velký batoh, který ale na zádech netlačí a vše potřebné se tam vejde. Má dost popruhů, na které jsem schopen vše připnout a samozřejmě je fajn mít již zmiňovanou pláštěnku na batoh, ať Ti to celé případně nezmokne.
Jakožto krajinář je základní výbavou samozřejmě foťák a širokoúhlý objektiv, což je rozsah od 11mm pro DX formát snímače foťáku, nebo od 12mm (14) pro Fullframe snímače foťáku.
Objektiv se středním rozsahem (20-70 nebo podobné varianty). A proč tahám všude i střeďák? Protože když se ocitnu na nějakém méně známém místě, mohu zjistit, že mi širokáč nestačí a potřebuji být „delší“. S rozsahem do 70mm tak už pokryju vše, co potřebuji (pokud nejdu vyloženě fotit lokace, na které je třeba teleobjektiv, ale to podle výběru místa vím dopředu).
Rozhodně doporučuju se před výpravou ujistit, že máš dost místa na paměťové kartě. Máloco tak zabolí, jako nádherný výhled skrz hledáček, ale plná paměťovka, na kterou už nic neuložíš. Proto mít jednu rezervní rozhodně není na škodu.
Baterie, alespoň jedna navíc a nabitá, se také může hodit. Nejsme v době foto filmů, a při čekání si můžeš sbírat fotky pro následnou úpravu a časové prolnutí snímků (time blending), takže se Ti baterie postupně vybíjí. Pokud budeš mít v záloze jednu navíc a nabitou, jsi v pohodě 😊
Stativ – najdi si stativ, který splňuje Tvé požadavky. Pokud jsi zvyklý fotit jen z výšky pasu a výše, stačí Ti cokoliv stabilního, ideálně bez spojených nohou stativu. Ty Ti mohou bránit při focení v terénu, kde budeš potřebovat dát stativ třeba na vyvýšenou zeminu, skálu, apod. Pokud chceš fotit blízko od země, např. kytky v popředí a skály v pozadí, potřebuješ stativ, který budeš moci pořádně rozložit a dostat se k zemi dostatečně nízko. Aby ty kytky byly krásně vidět, když už to má být jeden z hlavních motivů výsledné fotky.
Polarizační filtr, ND filtr pro náročnější fotografy. Hlavně ty ND filtry rád používám, když se např. valí mlha údolím, když jsou pěkně nasvícené mraky a jsou v pohybu. Správným nastavením času docílíš zajímavých výsledků. Vyzkoušel několik druhů ND filtrů, ale nejvíce mi sedí magnetické fitry od VFFoto, hlavně kvůli snadné a rychlé manipulaci. Chci zkrátka filtr rychle nandat a zase sundat, než se s něčím pracně šroubovat.
Kabelová spoušť, pokud jsi zvyklý ji používat. Osobně ji už nepoužívám, protože případné záchvěvy foťáku na stativu eliminuji nastavením zpožděné spouště přímo ve foťáku, ale pokud to Tvůj foťák neumí nebo nevíš, jak na to, nevadí. Kabelová spoušť udělá tu samou práci. Není důležité, jakou cestou se k tomu dostaneš, ale hlavně že se k tomu výsledku dostaneš.
Hadřík na objektiv. Snad samozřejmá součást každého s foťákem, ale doporučuju nosit alespoň dva. Mohou se hodit, když fotíš ve vlhku nebo dešti na otírání, než to matlat částmi oblečení. Tím to stejně úplně moc neotřeš a možná tak přijdeš se zamlženým objektivem zbytečně o okmažik, na který jsi tam tak dlouho čekal 😊
